Jaký vlastně je Patterdale terier?
Patterdale terier je živý a bystrý pes, který se nerad podřizuje. Ke svým majitelům je však velmi milý a má rád děti, s nimiž je schopen navázat pěkný vztah. K cizím lidem se může projevovat rezervovaně. Je dobrý hlídač, ale není agresivní. Má silný hlas, není však zbytečně uštěkaný. Je výborný společník na zahradu i na lov. Je rychlý, miluje pohyb a je ovladatelnější než většina ostatních teriérů. Patterdale terier se umí podřídit lidem, horší je to však s ostatními psy, nad kterými rád dominuje, šarvátky ale zbytečně nevyhledává. V rodině se chová klidně, na honitbě nebo při jiné akci vyjadřuje přirozenou ostrost a energii. Je skvělý aportér a je vhodný pro soutěže agility, flyballu nebo nově se rozvíjejícího coursingu. Rád aportuje i z vody. Patterdale terier je ideální plemeno především pro myslivce, je však příjemným společníkem i pro zbytek rodiny. Je to nenáročný a milý pes, který své páníčky má opravdu rád.
Patterdale terier je pes pevného a statného vzezření. Působí menším dojmem, než skutečně je. V kohoutku měří 28 až 38 cm, váží od 5 do 7 kg. Má užší hrudník, který mu umožňuje proniknou do úzkých nor. Má rovné a silné končetiny. Ocas je vysoko posazený a zkracuje se na délku zhruba 15 cm. Má pravidelnou hlavu s plochým čelem. Má silné čelisti, povolen je klešťový skus, žádoucí je však nůžkový. Uši jsou přiměřeně velké a tvoří trojúhelník, přiléhající k lícím. Srst může být dvojí: krátká, ta je pevná a drsná, nebo hrubá, která by měla mít podsadu. Barvu má Patterdale terier většinou čistě čertnou, vyloučeno není ani hnědé zabarvení, může se objevit i barevné pálení a povoleny jsou bílé znaky na nohou a prsou.
Patterdale terier dosud patří mezi plemena neuznaná Mezinárodní kynologickou organizací (FCI). Jeho původní využití je lovecký pes, norník.
Patterdale terier potřebuje především dostatek pohybu. Miluje procházky a potřebuje majitele, který se mu bude aktivně věnovat. Oblíbený je mezi myslivci, kde se může "vyřádit" na honitbách. Jeho výchova se nesmí uspěchat. Patterdale terier může žít i ve smečkách, ale jen za určitých podmínek, nerad se podřizuje a má tendence být dominantní. Je proto vhodné, když už žije ve skupině, aby měl vlastní kotec. Před nepřízní počasí i zraněními jej chrání hrubá a pevná srst, které stačí pravidelné (dvakrát za týden) kartáčování. Péči vyžadují i chloupky mezi polštářky, jež je nutné pravidelně zastřihávat. Pravidelně by se měly kontrolovat i uši a čistit zvukovody.